ZDE

  Digitální povodňový plán Obce Býšť

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Nejoblíbenější fotografie

Nejoblíbenější fotografie

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 5
DNES: 168
TÝDEN: 2722
CELKEM: 504845

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie obce

První písemná zmínkaPoválečná pohlednice obce

V letech 1360–1371 patřila Býšť vladyckému rodu z Černčic, kolem roku 1360 je také datována první písemná zmínka o obci. Dalšími vlastníky Býště byli Jan ze Šternberka a Arnošt, Chval, Mikuláš a Kryštof bratři z Leskovce, kteří ji roku 1508 prodali Vilémovi z Pernštejna, v té době již majiteli pardubického panství.

Obec od počátku své existence vykazovala dobré podmínky pro chov dobytka a přadláctví. Hojně se zde pěstoval len a konopí. Na přelomu století se ke zmíněným plodinám přidalo ještě žito, oves, proso a hrách, méně se pěstovala pšenice a ječmen.

Zajímavosti z historie

Z historických zápisů se dochovala informace, že kolem roku 1500 měla Býšť 36 hospodářství a jednu krčmu. Za třicetileté války bylo z 41 stavení zničeno 21 stavení, o sto let později, tedy v polovině 18. století uvádí tereziánský katastr 38 hospodářství a 6 domů bez pozemků. V roce 1907 bylo do sčítání obyvatel obce Býšť začleněna i osada Svoboda a zaevidováno bylo tehdy 99 domů s 687 obyvateli. Sčítání v roce 1945 zaznamenalo značný pokles obyvatel a uvádí jen 547 občanů. V roce 1982 bylo v Býšti evidováno 121 trvale obydlených domů s 446 obyvateli.

V roce 1990 měla Býšť 790 obyvatel (včetně Bělečka, Hoděšovic a Hrachovišť). K 1.1.2013 má Býšť 302 čísel popisných, Bělečko 111 čísel popisných, Hoděšovice 170 čísel popisných a Hrachoviště 36 čísel popisných. Počet obyvatel obce se za 8 let zvýšil na 885, to znamená o 95 občanů.

Horní mlýn

Na počátku minulého století byl v Býšti postaven tzv. horní mlýn. Údajně starší je mlýn druhý, kterému se říkalo na Jahelce, kvůli hlavnímu zde produkovanému výrobku – jáhlám.

Kostel sv. Jiří

Farní chrám sv. Jiří se připomíná také v roce 1360. Fara později zanikla, byla však obnovena v roce 1807, nejen pro Býšť, ale i pro přifařené obce Bělečko, Hoděšovice, Hrachoviště, Rokytno a osadu Drahoš.

Původně dřevěný kostel byl zbořen v roce 1796 a byl postaven nový spolu se školou a farou. Roku 1822 tyto stavby vyhořely a nového kamenného chrámu v barokním slohu se obec dočkala již v roce 1823. V obci bývala i synagoga pro místní i okolní židovské obyvatelstvo. V roce 1974 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce vnitřního vybavení kostela včetně nejnutnější opravy fasády a v letošním roce byla obnovena fasáda prakticky nákladem obce Býšť.

Škola

Škola vyhořela společně s dřevěným kostelem, ale nebyla první školní budovou v obci. První škola byla v Býšti zřízena před rokem 1780, sídlila v domě čp. 71 a v letech 1797–1800 zde vyučoval Dominik Škroup, otec Františka Škroupa, autora nápěvu české státní hymny. V roce 1800 po Škroupově odchodu do Osic byla vybudována škola nová, opět dřevěná. Po zmíněném požáru byla přestavěna na zděnou a to roku 1824. Za 80 let, tedy v roce 1904 byla tato zděná budova nahrazena budovou novou jednopatrovou. V roce 1951 byla provedena přístavba školy, v roce 1984 byla uvedena do provozu další část základní školy a později i objekt tělocvičny. V roce 1995 byla provedena plynofikace školní kuchyně s výměnou prakticky všech kuchyňských zařízení. V letošním roce byla zahájena plynofikace zbývajících objektů školy a učebnový pavilon pro 6–9 ročník je již dokončen.

Poštovní stanice

Již v době josefínské bývala v obci v čp. 43 poštovní stanice. Tato potřeba vycházela ze skutečnosti, že Býšť ležela na poštovní a komerční silnici z Hradce Králové přes Holice a Vysoké Mýto do Vídně. V průběhu let byl úřad zrušen a až v roce 1879 znovu obnoven. Tentokrát v čp. 74. V roce 1898 byl poštovní úřad přemístěn do Vysokého Chvojna. Později byl poštovní úřad opět zřízen v Býšti a nová budova včetně telefonní ústředny byla dokončena v roce 1986. V roce 1880 byla v Býšti otevřena také četnická stanice, která byla později zrušena a v současné době v obci není.

Spolky

V polovině 90. let minulého století se začal v Býšti rozvíjet spolkový život. V roce 1885 zde byl ustaven sbor dobrovolných hasičů, který měl 39 členů. V roce 1910 se rozrost o ženský odbor s 13ti členkami. Ve 40. letech tohoto století byla při hasičském sboru Býšť založena dorostenecká a žákovská družina a sbor se přihlásil do hasičské župy Vzájemné pojišťovny v Albrechticích. Péčí sboru dobrovolných hasičů byl v roce 1928 postaven památník občanům padlým v 1. světové válce. Kromě dalšího majetku sbor vlastnil prapor (1893) a motorovou stříkačku (1925). Za zajímavost stojí, že ještě před ustavením sboru dobrovolných hasičů v roce 1880 byl na základě usnesení obecního zastupitelstva v Býšti vydán tzv. řád hašení. Dozor nad ochranou obce proti požáru v té době vykonával obecní sluha a v noci ponocný.

Počátkem 20. století vzrostla v Býšti kulturní a osvětová aktivita. V letech 1904–1933 v obci působila hospodářská beseda, v letech 1911–1933 spolek divadelních ochotníků Tyl a v letech 1955–1960 národopisný soubor, který vystupoval pravidelně v pořadu národopisných soutěží ve Strážnici. Co se týče organizované sportovní činnosti, byl ustaven v roce 1922 Sokol a krom toho zde v letech 1933–1939 působil sportovní klub. V obci byla zřízena Kampelička – spořitelní a záložní spolek v Býšti. Pravděpodobně největší technickou událostí první čtvrtiny 20. století byla elektrifikace obce v roce 1922. Velké cti se obci dostalo 24. 5. 1929, kdy přivítala prezidenta T. G. Masaryka, který navštívil východní Čechy a konal cestu z Dolní Rovně do Hradce Králové. Začátkem druhé poloviny 20. století byla Býšť sídlem matričního obvodu a byla zde i oddací síň.

Počátky JZD

V únoru 1957 bylo v obci ustaveno JZD, které se sloučilo v roce 1960 s JZD Hrachoviště a bylo pojmenováno JZD Svoboda. V polovině 70. let došlo k dalšímu slučování s JZD Bělečko, Hoděšovice, Vysoké Chvojno a Chvojenec. V roce 1960 došlo ke správnímu sloučení obcí Býšť a Hrachoviště, později byly přisloučeny Hoděšovice a Bělečko.

Nejvýznamnější rodáci

K nejvýznamnějším rodákům obce Býšť patří hudební skladatel Eduard Nápravník, který se zde narodil 24. 8. 1839. Byl dirigentem a ředitelem carské dvorní opery v Petrohradě a uznávanou osobností světového hudebního života.

Povodeň r. 1998

V noci z 22. na 23. července 1998 prožili všichni občané Býště, Bělečka, Hoděšovic a Hrachovišť bezesnou noc. Připravil ji živel, který byl skutečně nezkrotný, a to voda.

Dešťové srážky, které spadly v rozsahu cca 158 mm za maximálně 6 hodin, způsobily zaplavení prakticky všech studní, 180 sklepů v rodinných domcích, 15 bytů z toho pro jednu rodinu muselo být zajištěno náhradní ubytování.

Při odstraňování následků této katastrofy pracovalo prakticky po celou noc a skoro celý den 12 družstev hasičského záchranného sboru dobrovolných hasičů z Holic, Sezemic, Rokytna a Býště. Škody na majetku občanů neznáme, protože si je uplatňovali sami u pojišťoven.

Na obecním majetku vznikly škody, které dosahují několika milionů. Kdy a jak se je podaří odstranit je zatím otázkou. Vše je zdokumentováno na fotografiích a videozáznamu k dispozici široké veřejnosti.

 

Historické fotografie naleznete zde

Stránka

Pohlednice

Pohlednice

Pohlednice

Pohlednice

Obrázek namaloval podle pohlednice pan Burda.

Obrázek namaloval podle pohlednice pan Burda.

Kostel sv. Jiří

Kostel sv. Jiří

Kostel sv. Jiří

Kostel sv. Jiří

Pohled na kostel sv. Jiří

Pohled na kostel sv. Jiří

Foceno od č. p. 103, v dálce kostel sv. Jiří

Foceno od č. p. 103, v dálce kostel sv. Jiří

 

Střed obce - v pozadí škola a kostel sv. Jiří

Střed obce - v pozadí škola a kostel sv. Jiří

 

Střed obce - škola, kostel sv. Jiří, č. p. 70

Střed obce - škola, kostel sv. Jiří, č. p. 70

Budova základní školy

Budova základní školy


Stránka