Nestačí být dobrým fotbalistou tomu, kdo chce být dobrý v nohejbalu. To vědí žáci naší školy. Dokázali se sehrát, pronikli do nohejbalového myšlení, na hřišti jsou ukáznění, pečliví, důsledně plní své týmové role. Tahounem a oporou je jednoznačně Dominik Veselý. Má mezi kluky přirozenou autoritu, je to "Pan fotbalista", a tak jeho rady dopadají na úrodnou půdu a kluci se rychle zlepšují. Vítek Vohradník dokonale doplňuje Dominika, trpělivě a přesně pro něho připravuje míče na smeč, ale někdy dokáže soupeře sám parádně překvapit. Pro turnaj jsme měli k dispozici další 4 hráče (František Musil, Svědiroh Jakub, Beran Robin, Kašpar Roman) a bylo tedy jasné, že postavíme 2 týmy. Jejich složení mělo několik variant, rozhodnutí jsem ponechal na žácích.
Před prázdninami jsme se přihlásili na tradiční nohejbalový turnaj do Pardubic. Zvládli jsme ho stylem "přijít - vidět - zvítězit".
Nikdo s námi moc nepočítal, nikdo nás neznal. Postupně všem padala čelist, jak nováčci zvládají míč za míčem, zápas za zápasem. Poslední zápas byl opravdu nervák, soupeř na nás dočasně úspěšně testoval originální a centimetr přesné podání, ale kluci se rychle oklepali, přizpůsobili a začali podání úspěšně přijímat. Nervy soupeře povolily a s nimi i centimetrová přesnost. Vyhráli jsme pohár, kluci skákali po kurtu jako mistři světa.
Do Holic jsme tedy odjížděli v obtížné roli favorita. Možná to nevěděli soupeři, ale v žácích to bylo a škola měla očekávání na vysoké úrovni jakbysmet. To nebývá úplně ideální pozice, nicméně naši hráči vše zvládli na výbornou. Opět hráli opatrně, trpělivě, neuspěchávali míče, vyvarovali se zbytečných frajeřinek. To ale předbíhám.
Sešla se nebývalá účast - 11 týmů! Aby se mezi nimi nenašli těžcí soupeři! Našli. Na cestě k úspěchu jsme naráželi na týmy, kde měli jednotlivce, blížící se technicky našemu Dominikovi, naštěstí však mívali i nějakou tu slabinu. Naše "áčko" proplulo turnajem suverénně, byť několikrát museli skóre otáčet. Poslední zápasy kladli soupeři neuvěřitelně houževnatý odpor. Dokázali vybrat naše míče, které se zdály být "nevybratelnými", viděli jsme i zachraňující rybičkovou hlavičku. Pro naše hráče to byla nová zkušenost. Zvykli si, že po takovém míči mohou přestat hrát a oslavně si "plácnout" a najednou byla potřeba hrát dál a čekat podobně tvrdou odpověď. Konečné a tedy i celkové vítězství tedy vůbec nebylo zadarmo, jak by se při pohledu na výsledky jevilo - naopak! A podobně výsledek našeho "béčka". Z výsledků by se zdálo, že kluci nehráli "nic moc", ale opak je pravdou. Kolik setů skončilo pro ně smolně 7:8! (hrálo se do 8). Věřím, že do budoucna máme právě díky nim zaděláno na pokračování dobrých výsledků. Všem žákům patří poděkování za vynikající přístup, hru a výsledek. Kéž by tomu tak bylo i v dalších sportech.
A: Dominik, Vítek, Fanda - první místo
B: Kuba, Robin, Roman - osmé místo
Svůj pohled písemně vyjádřil učitel TV Petr Ďoubalík
Datum vložení:
6. 10. 2016 12:55
Datum poslední aktualizace:
15. 11. 2017 23:01
Autor:
Dana Slivková