Historie školy

Málokterá obecní škola má tak bohatou historii, jako ta naše.

Proto je důležité tuto historii přiblížit pamětníkům i současné generaci. 

Přestože přesné datum založení býšťské školy není známé, počátky školství v Býšti spadají až do roku 1780. Tehdy se vyučovalo ve skromných podmínkách v jedné třídě v č. p. 71. V roce 1787 byla jedna třída v č. p. 68 a další třída v č. p. 70. V roce 1800 byla postavena první dřevěná budova školy za působení významného pedagoga Dominika Škroupa, otce Františka Škroupa, autora hudby naší státní hymny. V roce 1822 dřevěná škola vyhořela. Než byla postavena nová škola, vyučovalo se v č. p. 75 a v následujícím roce byla postavena v místě současné školy v č. p. 72, přízemní zděná budova školy. Tato budova byla spolufinancována obcemi Býšť a Hoděšovice. V nové školní budově byla jedna učebna a byt pro učitele. V letech 1823-1843 působil ve škole František Nápravník, otec skladatele a dirigenta carské opery v Petrohradě Františka Nápravníka, který se v Býšti narodil. Od roku 1886 byla třetí třída v č. p. 76. Dne 1. září 1887 vznikla škola v Hoděšovicích . Ve škole v  Býšti se učilo 150 dětí. V dalších letech bylo patrné, že stávající budova nevyhovuje požadavkům doby.

V roce 1904 byla stará budova školy zbořena a postavena během 4 měsíců nákladem 12600 K /tehdejší měny/ nová, zděná jednopatrová budova.  V nové budově byl v přízemí byt pro učitele, kancelář pro potřeby obce, ve které byla umístěna „kampelička“. V prvním poschodí byly učebny. Tato budova se používá dosud. V dalším textu je uváděna jako „stará škola“. Sociální zařízení bylo v podobě suchého WC a používalo se až do roku 1977.  Pitná voda byla čerpána ruční pumpou ze studny, která se dochovala do dnešní doby. V tomto období navštěvovalo školu 130 žáků pouze z Býště. Okolní obce měly vlastní školy.

Rok 1904 je důležitým mezníkem v historii školy. Optikou současné doby  obdivujeme rychlost realizace stavby a  také finanční náklady. Na proslulé WC vedle školy vzpomínají generace žáků.

V roce 1927 byla provedena ve škole elektroinstalace. V době od 1. listopadu 1930 do roku 1937 byla ve škole otevřena „Lidová škola hospodářská“. Tato škola působila zejména v zimním období a navštěvovalo ji až 36 žáků z Býště, Hoděšovic a Chvojence.

V průběhu druhé světové války byla školní budova v provozu a probíhala výuka.

V květnu a červnu 1945 nebylo možné zajistit vyučování v budově „staré školy“. Učebny byly využity jako sklady a německými vojáky byly značně poškozené. Proto vyučování probíhalo v sálu hostince v č. p. 70. Dne 1. října 1945 bylo vyučování obnoveno v obou učebnách v budově „staré školy“.

Název školy od roku 1945 do roku 1948 byl

Jednotřídní obecní škola v Býšti.

Název školy v roce 1949-1950  byl

Jednotřídní národní škola v Býšti.

Do konce školního roku 1949-1950 probíhalo vyučování pouze v 1.- 5. postupném ročníku.

V roce 1948 byla prkenná podlaha nahrazena parketami.

V roce 1949 bylo na základě stoupajícího počtu dětí v Býšti, Hoděšovicích, Bělečku, Hrachovišti, Borku, Rokytně, Drahoši a ve Chvojenci  rozhodnuto o rozšíření školy pro 1.- 9.  ročník. Proto byla v roce 1949 z prostředků obce Býšť a z prostředků občanů  zahájena přístavba 2 učeben k budově „staré školy“. Tato stavba byla prováděna občany obce, mimo jiné i z  cihel likvidované „lednice“ a darů.

9. října 1950 byla kampelička v budově školy zrušena a zahájeno vyučování v 6. ročníku a škola dostala název Střední škola v Býšti. Z této doby se zachovala dodnes v kabinetu matematiky i jedna z nejstarších školních pomůcek – model tělesa koule i s autentickým razítkem. Zachovala se i sbírka příkladů z matematiky pro žáky tehdejšího 8. a 9. ročníku. Nad mnohými příklady by se hodně zapotili současní maturanti.

Vyučování zahájilo prvních 38 žáků z Býště, Hoděšovic, Bělečka Hrachoviště, Borku, Rokytna ,Chvojence a Drahoše.

Stavba byla dokončena tak, že 1. září 1951 probíhalo vyučování v rozsahu 1.-9. ročník. Výuka 1. – 5. ročníku probíhala malotřídním způsobem.

Od roku 1952 se obědy pro žáky školy vařily v obecní hospodě a jídelna byla v přísálí kulturního domu. Nově byl zřízen kabinet pro školní pomůcky, úpravou garáže na faře. Ve škole byl založen taneční soubor „Radost“.

V roce 1954 byla otevřena nová školní kuchyň a jídelna.  Bylo to v rekonstruovaném objektu vedle hostince. Prostorové nároky školy rostly a proto byla na faře v roce 1958 zřízena další učebna. Hned v následujícím roce 1959  byly školní dílny umístěny do objektu stodoly – tehdy část fary. Počet žáků se stále zvyšoval, až k 1.9. 1963 měla škola 206 žáků.

V roce 1967 bylo z ideologických důvodů  zrušeno vyučování na faře a žáci prvního ročníku školy se učili na směny. To bylo v té době  možné i na městských školách. V 60. a 70. letech byl název školy Základní devítiletá škola Býšť, od 80. let pak název Základní škola Býšť.

V roce  1968 byla jedna  učebna zřízena v přízemí obecního úřadu. Počet žáků školy postupně klesal až k 1.9.1971  navštěvovalo školu 165 žáků.

18.8.1974  při otevření nové mateřské školy  byl položen základní kámen ke stavbě nových objektů Základní školy v Býšti. Projektant Ing. J. Metelka seznámil přítomné s připravenou koncepcí a postupnou výstavbou jednotlivých pavilonů. U vchodu do staré školy byly odhaleny pamětní desky, které připomínaly, že se v obci narodil Eduard  Nápravník a ve škole učil otec Františka Škroupa. Obě pamětní desky byly při rekonstrukci staré školy v roce 2008 odstraněny a nahrazeny novými žulovými se stejným obsahem. Dnes jsou umístěny u hlavního vchodu do školy. V roce 1977 byla realizována přístavba staré školy o sociální zařízení / v prvním poschodí / a šatny v přízemí. Součástí stavby byl i septik. Poté byla odstraněna legendární suchá WC pro žáky a pracovníky školy, umístěná přibližně u současného hlavního vchodu.

V roce 1979 byla provedena výstavba trafostanice pro zajištění vytápění školy elektrickými akumulačními kamny.  Stavbu provedl podnik  Plynostav Pardubice. Vytápění učeben kamny na uhlí a dříví trvalo na staré škole až do roku 1982.

V roce  1978  zahájil Okresní stavební podnik  Holice výstavbu pavilonu 1. stupně. Dne 1.září 1980 byl  pavilon 1.stupně slavnostně otevřen a  probíhala zde výuka  na 1. stupni ZŠ malotřídním způsobem ve dvou třídách 1.+ 2. a 3.+4. Pátá třída byla součástí 2. stupně. Učitelé přecházeli mezi budovami po panelové ploše. V plném proudu byla „množinová“ reforma základního školství, velmi vzdálená od praktického života. Později se žáci vrátili k tradiční osvědčené trojčlence a to učitelé netušili, jaké reformy je ještě čekají. 

V roce 1981 byl vybudován spojovací krček mezi objektem původní školy a pavilonem 1. stupně.  Pro zajištění bezpečnosti žáků byly vybudovány podél silnice I/35 dvě ocelové lávky.

V roce 1982 byla ve staré budově školy vyměněna okna, provedena instalace akumulačního vytápění a  nová fasáda. Též byl vybudován provizorní podchod pod silnicí I/35 pro žáky školy a občany.

V roce 1983 byla zahájena stavba pavilonu 2. stupně. Dodavatelsky ji postavil OSP Holice. Na hrubé stavbě se podíleli brigádami občané obce a učitelé.

K 1. 9. 1983 navštěvovalo školu 225 žáků.

Dalším důležitým mezníkem v historii školy byl rok 1984 a to z několika důvodů.

1. září byl slavnostně otevřen pavilon 2. stupně.

Z rozhodnutí Okresního národního výboru v Pardubicích byly zrušeny malotřídní školy ve Vysokém Chvojně a ve Chvojenci. Žáci těchto škol přešli do ZŠ Býšť. Tím se škola stala plně organizovanou se všemi třídami na 1. a 2. stupni. Pedagogický sbor se rozšířil o pozici zástupce ředitele školy. K 1. září 1984  měla škola  230 žáků.

K 1. září 1985  pak 225 žáků

V roce 1986 byla zahájena stavba tělocvičny. Dodavatelem byly Zemědělské stavby Hradec Králové. K 1. 9. 1986 chodilo do školy 281 žáků.

V roce 1987 pokračovala stavba tělocvičny a k 1. 9. 1987 bylo zapsáno rekordních 281 žáků. Byla též zřízena paralelní třída.

28. 8. 1988 byla tělocvična slavnostně otevřena. V dalších letech počet žáků klesal, což bylo způsobeno i obnovením školy v Rokytně.               

V roce  1990  chodilo do školy 234 žáků. V následujícím roce pak 224 žáků.

Dne 22. 12. 1991 byla uzavřena smlouva na nákup pozemku  na stavbu sportovního hřiště pro potřeby základní školy a fotbalového oddílu. Vzhledem k tomu, že po stavbách obou pavilonů školy a tělocvičny byl areál školy dokončen, byla provedena povrchová úprava pozemku, osetí trávou a výsadbou zeleně.

V roce 1992 byla zahájena stavba sportovního hřiště pro potřeby základní školy a fotbalového oddílu – dodavatel Zemědělské stavby, závod Vysoké Mýto.  K 1. 9. 1992 měla škola 206 žáků.

V roce 1993 byla stavba sportovního hřiště dokončena. Tím získali žáci školy plnohodnotné  podmínky pro sportování v dosahu školy. V následujících letech se to na sportovních výkonech žáků projevilo.

Vzhledem k tomu, že počet dětí předškolního věku přesáhl  kapacitu objektu mateřské školy, bylo v 1. poschodí „ staré školy“ zřízeno oddělení  mateřské školy pro 20 dětí. 

Dalším mezníkem bylo datum 1.1. 1994,  kdy se  základní škola stala samostatným právním subjektem. K tomuto datu navštěvovalo školu 192 žáků. Nadřízeným orgánem byl Školský úřad Pardubice.

V roce 1995 byla provedena plynofikace školní kuchyně a jídelna byla rozšířena na kapacitu 92 míst.

V témže roce byla škola připojena k internetu. A byla to tehdy událost.

V roce 1996 byla provedena generální oprava střechy obou pavilonů a spojovacího  krčku. Vzhledem k tomu, že skončila platnost povolení k provozu septiku, byla provedena instalace čistírny odpadních vod.

Dosavadní vytápění všech objektů základní školy akumulačními kamny bylo zrušeno a nahrazeno ústředním plynovým vytápěním.

V tomto roce byl vybudován podchod pod silnicí I/35 a tím byla posílena  bezpečnost žáků školy a občanů v souvislosti rostoucím počtem vozidel projíždějících obcí.

V roce 1999 bylo pro malý počet dětí předškolního věku zrušeno oddělení  MŠ, které bylo umístěno v budově školy.

Dne 24.srpna uplynulo 160 let od narození  býšťského rodáka, hudebního skladatele a dirigenta  Carské opery v Petrohradě Eduarda Nápravníka. Proto zastupitelstvo obce rozhodlo o pojmenování základní školy na Základní škola Eduarda Nápravníka Býšť.

16. listopadu byla ve vstupní hale školy za účasti velvyslance Ruské federace v Praze, přednosty okresního úřadu, bývalých ředitelů a učitelů, kteří ve škole pracovali odhalena pamětní deska tomuto nejvýznamnějšímu rodákovi obce.

Z rozpočtu obce bylo provedeno zateplení obvodového pláště obou pavilonů a spojovacího krčku.  Železné vstupní dveře byly nahrazeny dřevěnými. Na závěr této akce byla dokončena na obou  pavilonech fasáda.  

Školní dílny v objektu u tělocvičny byly rekonstruovány na 2 byty, které jsou účelově určeny pro zaměstnance školy.

Ze shromažďovacího sálu v přízemí pavilonu 2. stupně  byly zřízeny 2  kmenové učebny.

V prvním poschodí pavilonu 2. stupně byla zrušena zastaralá jazyková učebna. Místo síně tradic, byla nově vybudována učebna výpočetní techniky. Strop tělocvičny byl zateplen.

V letech 2000 – 2002 se škola zapojila do projektu  ministerstva školství / dále jen MŠMT/ - „ Internet do škol „ neboli Indoš. Tento projekt se stal součástí zavádění ICT do vzdělávání. V učebně výpočetní techniky se objevil první server a přibylo šest nových stolních počítačů. Učitelé se účastnili počítačových kurzů.

Následně škola pořádala podobné kurzy i pro veřejnost.

V roce 2002 byl areál školy doplněn o víceúčelové hřiště s asfaltovým  povrchem pro míčové hry a tenis. Celý areál byl oplocen a upraven pro  případné bruslení v zimním období.

Podél areálu školy bylo vybudováno parkoviště pro zaměstnance školy a ostatní návštěvníky.

V roce  2003 byla v tělocvičně provedena rekonstrukce  podlahy včetně jejího odvětrání a lajnování na basketbal a volejbal. Na závěr rekonstrukce  byl obnoven  nátěr podlahy.

V roce  2006 byla vyměněna střešní krytina tělocvičny.

V roce 2007 čekala učitele další reforma – školní vzdělávací programy. Centrální učební osnovy pro základní vzdělávání byly zrušeny a každá škola si vytvořila vlastní školní vzdělávací program.

Námitky učitelů, jak to bude s žáky, kteří migrují se v dalších letech ukázaly jako oprávněné. A to nebyl jediný problém této změny.

Dalším důležitým mezníkem v historii školy byl rok 2008. V první polovině roku byla provedena rekonstrukce střechy na staré škole, včetně výměny střešní krytiny, klempířských prvků a  impregnace krokví a latí.

Stávající věžička byla demontována a po 104 letech nově oplechována měděným plechem, osazena novými ciferníky a jeřábem vyzdvižena na původní místo. Po 47 letech byly zprovozněny věžní hodiny , jako další dominanta Býště.

V průběhu prázdnin se škola připravovala na další rozsáhlou rekonstrukci v rámci dotačního programu ze Státního fondu životního prostředí.

Celkový objem finančních prostředků činil 10 776 431 korun, z toho podíl obce činil 1 077 643 korun.

Od 1. září do 10. prosince proběhla za plného provozu výměna všech 199 dřevěných oken ve všech objektech školy a nahrazena plastovými. Stejná výměna se týkala 14 venkovních dveří v celém areálu školy. Nově byl zateplen obvodový plášť tělocvičny a staré školy. Poté se tělocvična a stará škola dočkala moderní fasády.

V pavilonu 2. stupně v poschodí byly instalovány sádrokartonové stropy za účelem zateplení střešního pláště. I stará škola byla zateplena z půdní strany. 12. prosince proběhlo slavnostní zakončení rekonstrukce za účasti zástupců dodavatelských firem, představitelů obce, zaměstnanců a žáků školy a rodičovské veřejnosti. Finanční efekt zateplení se projevil už v následujícím roce úsporou ve vytápění ve výši 70 tis. korun. Z ušetřených finančních prostředků pak bylo možné zakoupit do školy první interaktivní tabuli.          

V roce 2009 získala škola další finanční prostředky z projektu „Škola pro udržitelný život“. Jednalo se o dotaci ve výši 70 tisíc korun a dalších 100 tis. korun získala škola od rodičů a firem. Získané finanční prostředky byly využity na modernizaci areálu školní zahrady-výsadbu zeleně, nákup 6 nových herních prvků a stavbu zahradního altánu. To vše pro lepší venkovní podmínky dětí ve školní družině.

V dalších letech se škola iniciativně zapojila do dotačních programů MŠMT. Učitelé tvořili digitální učební materiály, které byly podmínkou k zakoupení sklokeramických interaktivních tabulí. Postupně tak byly umístěny do všech kmenových tříd a ze školy prakticky zmizela klasická houba na tabule, kterou často v minulosti žáci používali i k jiným účelům. S pořízením interaktivních tabulí souvisel nákup počítačů pro jednotlivé učitele.

Finanční prostředky z dalšího projektu MŠMT byly využity na další vzdělávání pedagogů – týdenní stáž 2 učitelů na stejném typu školy na Slovensku, intenzivní 14- denní jazykový kurz ve Vídni pro učitele německého jazyka a 10 - denní poznávací zájezd do Velké Británie pro 40 žáků a 4 učitele.

Od roku 2009 byl internet ve škole přístupný ve všech kmenových a odborných učebnách.

V tomto roce byla zahájena demontáž stávajících šaten v podobě železných klecí. Na uvolněná místa byly postupně montovány nové šatní skříňky. Výrazně se tím zlepšil  vzhled interiéru a učitelé už později neslyšeli předtím častou větu žáků – „ mě někdo schoval……“         

V roce 2010 byla provedena rekonstrukce vodoinstalace v pavilonu 1. stupně o v roce 2014 rekonstrukce vodoinstalace v pavilonu 2. stupně.

V roce 2015 byla v pavilonu 2. stupně a v hale instalována síť WIFI. V témže roce byla škola připojena na centrální kanalizaci.

Od roku 2016 žáci začali používat vysokorychlostní internet, což umožnilo připojení školy pomocí optického kabelu.

V roce 2016 byla v průběhu prázdnin realizována kompletní rekonstrukce odborné učebny fyziky a chemie, takže splňuje požadavky na moderní výuku jak pro žáky, tak i pro učitele. Součástí rekonstrukce byla i instalace moderní interaktivní tabule. Hodnota díla činila téměř 500 tisíc korun.

V roce 2017 byla provedena rekonstrukce cvičné kuchyně v částce 200 tisíc korun.       

Po roce 2000 se počet žáků školy pohyboval v rozmezí od 210 do 231.