Bělečko

Z dějin Bělečka

V urbáři panství Kunětickohorského, který je uložen v Národním muzeu v Praze, je zápis z roku 1494. Zápis vypovídá o chvojenském panství, jehož tehdejší majitel Jindřich z Minstenberka, syn krále Jiřího z Poděbrad, prodává toho území i s obcemi panu Vilému z Pernštejna. Mezi obcemi je jmenována i obec Bělček Malý (tehdy čítající asi 20 osadníků). Od roku 1588 je obec v urbářích jmenována jako Bělečko Malé, a to až do roku 1617. Od roku 1777 se užívá pouze název Bělečko. Název obce je spjat s původem názvu obce Běleč nad Orlicí. Této vsi se v dřívějších dobách říkalo Groβe Bělč (Velký Bělč). Bělč je odvozenina slova Bělec, což ve středověké češtině znamenalo „dvůr“. Název Bělečko je tedy pravděpodobně zdrobnělina původního německého názvu Kleine Bělč (Malý Bělč), neboli Dvorek / Dvoreček.

Významné letopočty:

V letech 1880-81 byla v obci vybudována škola pro děti od 1. do 5. Třídy. Škola zde fungovala až do roku 1963. V dnešní době v této budově sídlí Dřevozpracující družstvo pana Záruby. Dominantou obce je kaplička Nanebevzetí Panny Marie z roku 1822. Roku 1887 byl v Bělečku založen Sbor dobrovolných hasičů. Roku 1900 byla náves obce osázena lípami. Roku 1926 byl na návsi obce odhalen pomník vojákům padlým v První světové válce. O rok později, tedy v roce 1927 byla provedena elektrifikace domácností.

Rozhodnutím nadřízených orgánů byla v roce 1976, do té doby samostatná obec Bělečko, sloučena s obcí Býšť. K Býšti byly připojeny ještě obce Hoděšovice a Hrachoviště.

Roku 1998 byl v do Bělečka zaveden vodovod.

Zajímavý je pohled do minulosti obyvatelstva Bělečka. V roce 1891 žilo v obci přes 500 obyvatel. Roku 1945 pak 320 obyvatel. Od 70. let 20. století to bylo již jen 190 osob, které se hlásily k trvalému pobytu v obci. Roku 1995 se počet trvale přihlášených obyvatel snížil na pouhých 115.

Historické fotografie - naleznete zde